historie obce

Obec Věteřov leží v jihovýchodní části republiky asi 30 km  od Brna a 5,5 km západoseverozápadně od Kyjova. Nachází se na úpatí kopců Babí lom ( 417 m n.m.) a Lysé hory ( 356 m n.m.), které tvoří hlavní vrcholy území Věteřovská vrchovina, jež je součástí geomorfologického celku Kyjovská pahorkatina náležící do oblasti Středomoravských Karpat  
Na katastru obce pramení čtyři potoky, které se vlévají ještě před hranicemi katastru do Soudného potoka (nazývaného též Spálený potok, protože pramení v lokalitě zvané Spálený les v pohoří Chřibů) a následně s Loveckým potokem do říčky Trkmanky. V zápise kroniky z počátku 15. století je zmínka i o čtyřech rybnících, které se nacházely v místě soutoku těchto potůčků zvaném Odměry – byli to : Bárka, Horní, Dolní a Rzůnek a byly využívány i k chovu ryb  
Okolí Věteřova bylo osídleno již ve starší době bronzové – kolem roku 2000 př.n.l., což je dáno přítomností nálezů tzv. „věteřovské kultury“. Toto označení je velkým pojmem i z evropského archeologického hlediska. O historii osady již vydaly svá svědectví naleziště na Babím lomu, v lokalitě Chrástovice, na tvrziště na Valech a na zbytcích pravěkého osídlení v Nových horách.  
První písemná zmínka o obci pochází však až z roku 1131, kdy dva lány ve Věteřově patřily arcijáhenství břeclavskému.  
V souvislosti s Věteřovem se lze zmínit především o historických lokalitách, které obci získaly věhlas díky cenným archeologickým nálezům. Nejznámější lokalitou je tvrziště na Valech. Tvrz je poprvé zmiňována v roce 1340 s majitelem Buškem z Věteřova. Tvrz byla zničena – vypálena za husitských válek v roce 1422. Jako pusté se místo uvádí s jistotou v roce 1447 při prodeji Jindřichu Mírkovi z Chlumu. Tvrz se nacházela na pískovcovém kopci zvaném Vala.  
Za malé předhradí se považuje rozšířený val na jihovýchodě. V roce 1923 zde bylo při archeologických vykopávkách nalezeno rytířské brnění, zbraně a další drobnosti.  
S kopcem zvaným Vala je spojena ještě jedna důležitá historická skutečnost a to působení náboženské sekty novokřtěnců nazývaných Habáni. Žili v ideálním společenství – měli všechno společné (i dům) a jejich název zřejmě pochází právě z německého Haus-haben (míti dům). Habáni byli výbornými zahradníky, štěpaři, sadaři, hospodáři i řemeslníky ale hlavně hrnčíři. Nálezy kvalitních krásně malovaných keramických výrobků podaly hlavní důkaz o jejich řemeslné vyspělosti a přispěly k potvrzení existence „věteřovské kultury“.  
         Na území obce se nachází 3 kapličky (Bílá, Červená, U Josífka) a Boží muka nedaleko bývalé cihelny. Dále se v katastru obce nachází 13 křížů či pomníků. Všechny tyto sakrální stavby jsou pečlivě udržovány obecním úřadem ve spolupráci s občany obce. V roce 2011 při příležitosti sjezdu rodáků byla požehnána velmistrem Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou P. PharmDr. Josefem Šedivým, O.Cr. nová  zvonička, která stojí na místě, kde stávala do roku 1902, kdy byl vysvěcen nový kostel, zvonička původní.  
            Lidé ve Věteřově měli odpradávna jako hlavní zdroj obživy zemědělství – úrodná půda činí téměř 60 % výměry celého katastru, les pak zabírá necelou třetinu této plochy. Na nejstarší zachovalé pečeti obce Věteřova z roku 1714 jsou symboly radlice a krojidla dokládající, že obec byla v té době zemědělskou a sadařskou vesnicí.  
Z řemesel stojí za povšimnutí pletení ošatek-slaměnek nazývaných také „věteřovský porculán“, který obec proslavil v širokém okolí. Ve 30. letech (hospodářská krize) je pletly téměř v každém domě.
          V katastru obce existovala v místě dodnes nazývaném „U cihelny“ kruhová cihelna, založená v roce 1913 Václavem Uhýrkem. Zrušena byla v roce 1950, když se přes veškeré úsilí nepodařilo oživit klesající výrobu.  
K výrobě cihel byla prováděna těžba hlíny v místě cihelny – dodnes sem stále jezdí hrnčíři, kteří používají tuto hlínu jako nezbytnou a ničím jiným nenahraditelnou přísadu pro přípravu suroviny k výrobě svých uměleckých děl.  
          Nedaleko Bílé kapličky stával také větrný mlýn vlastněný Josefem Naizrem, tento byl zrušen roku 1927.
           V obci Věteřov se každoročně pořádají malé a velké hody.  
Cyrilometodějské hody, se slaví při příležitosti svátku patronů místního kostela. V letech zejména před druhou světovou válkou byly tyto oslavy doprovázeny velkými poutěmi za účasti až 3.000 poutníků ze širokého okolí – vynahrazovali si tak dalekou pouť na Velehrad a proto se věteřovskému kostelu říká „Malý Velehrad“.  
Od roku 2000 se také stalo tradicí, že je Věteřov pravidelnou zastávkou poutníků na trase jednoho z proudu celostátní akce Pěší pouť na Velehrad, která se koná v druhé polovině srpna.  
Velké hody se slaví na památku dne vysvěcení místního kostela ve Věteřově  (1902)pravidelně poslední říjnový víkend.  
             Historie školství ve Věteřově se datuje od roku 1795, kdy byla založena obec ná škola. Nejednalo se však tehdy ještě o klasickou školu. Teprve roku 1821 byla otevřena školní budova – jednotřídní s bytem pro učitele, která sloužila ke vzdělávání ve Věteřově s drobnými úpravami až do roku 1950, kdy byla postavena nová budova, tedy neuvěřitelných téměř 130 let. V nové škole se pak vyučovalo od 1.září 1950 do konce školního roku 1972/73 ve třech třídách (1. až 5. postupný ročník základní školy).  
           Stoleté působení Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou v obci je zakotveno i v takových důležitých symbolech jakými jsou znak a prapor. Tyto byly oficiálně uděleny obci Parlamentem České republiky 6. června 2003.  
Jednotlivé prvky mají svůj původ samozřejmě v historii – návrh heraldika Miroslava J.V.Pavlů vychází z nejstaršího obec ního typáře (pečeti) Věteřova z roku 1714. Původní běžné zemědělské motivy radlice a krojidla byly nahrazeny zelenou barvou, kosíř byl nahrazen symbolem vinné révy s hrozny.  
Dvojitý vrch v dolní části štítu evokuje podobu věteřského tvrziště zvaného „Klobouk“ v lokalitě zvané „Vala“.  
V horní části štítu je pak znak Rytířského řádu křižovníků s červenou hvězdou – osmihrotý kříž a šesticípá hvězda.  
Prapor je zjednodušenou verzí znaku.  
Věteřov má asi 180 domů, které jsou trvale obydleny.  
K významným budovám v obci patří kostel sv. Cyrila a Metoděje z roku 1902, secesní fara z roku 1908 a budova školy postavená v roce 1950. K dalším významným lokalitám v k.ú. Věteřov patří nejvyšší kopec v okolí, zvaný „Babí lom“ s nadmořskou výškou 417 m.